S lítostí jsme přijali zprávu o smrti Jana Sokola

S lítostí jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc., který byl váženým členem Kolegia Paměti národa. Jeho moudrost a lidskost nám budou chybět. Zemřel 16. února ve věku 84 let. Získal všechny akademické tituly, které mohl. Cesta k nim ale nebyla jednoduchá. Narodil se 18. dubna 1936 v Praze. Z kádrových důvodů nemohl studovat na střední škole, a tak se vyučil zlatníkem a několik let se tak i živil. Po nějaké době se rozhodl pro změnu oboru. V roce 1964 začal pracovat Výzkumném ústavu matematických strojů (VÚMS). Díky nedostatku odborníků mohli ve VÚMSu pracovat chytří a schopní lidé bez jakýchkoli kádrových požadavků. Jan se podílel na vývoji prvního počítačového programu v Československu a vypracoval se na místo vedoucího programátora. Když podepsal Prohlášení Charty 77, o funkci vedoucího přišel, ale nikoli o práci programátora. Stejně jako jeho další kolegové VÚMSu, kteří Chartu také podepsali: Václav Benda, Vojtěch Sedláček, Václav Trojan a Václav Žák.

 

Jan Sokol v roce 2016. Foto: Lukáš Žentel

Po sametové revoluci se stal za Občanské fórum místopředsedou Poslanecké sněmovny. V roce 2000 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity. Dlouhý seznam knih a článků Jana Sokola vypovídá o jeho širokém zájmu — psal o náboženství, počítačích, filozofii, antropologii, historii i etice. Věnoval se také psaní hesel a editování příspěvků v internetové encyklopedii Wikipedie. Vedlo ho k tomu zjištění, že studenti z ní opisují chyby. A místo toho, aby se nad tím rozčiloval, začal sám Wikipedii vylepšovat.

Odkaz na celý jeho příběh najdete v Magazínu Paměť národa. 

Při práci v Výzkumném ústavu matematických strojů v 80. letech. Zdroj: Paměť národa